Sváteční na Vrancl, 28.10.2010

Nj, je to tak, všude po zemi napadaný krásný pestrobarevný listí a z našeho dechu stoupající pára jasně naznačujou, kam jsme se zase posunuli. Blíží se zkrátka listopad, příroda zklidňuje svý hormony a připravuje se na několikaměsíční odpočinek. Na ten se však my bikeři určitě nechystáme. Vybalujeme ze skříní odolnější hadříky a znovu usedáme do sedel našich ořů. Je sváteční čtvrtek a tak můžeme vyrazit dřív, než obvykle. Orra přivádí na start na alšovku opět novej ksichtík – bikera Mirka. Krátce po druhý hoďce ještě čekáme na Kuře, jestli se náhodou neozve, když už se start odložil speciálně kvůli němu, ale ten nemá zájem nám dát vůbec echo. Zvláštní… A tak vyrážíme v šesti kusech směrem na Vrancl. No a že je ten svátek, jedeme svátečním tempem, ať se zbytečně moc nezadejcháme. Nejdřív projíždíme Gránicema až k Citonicím. Potom nasazujeme první silniční tempa směrem na Bezkov, když tu nás míjí obrovská železná krabice s nápisy 4x4! Ano, Crazy se svojí chotí, celej v pracovním, postříkanej od bílý barvy, jedou vyzvednout svoji ratolest do Milíčovic. Tak spolu hážeme pár vět a pak pokračujeme dál po silnici až do Lukova. Mirek začíná trochu červenat ve tváři a tak se rozhodujeme pro první tankovací přestávku U Hricků. Geri při posezení náhle zjišťuje, že mu nějakým záhadným otvorem vytejká skoro všechna tekutina s Camelbagu a má teda krásně mokrý záda. V takovým chladnu se to fakt „hodí…“ Z Lukova pokračujeme striktně po signálce směrem na Čížov. V klesání Pod čížovským vrchem děláme akční fotky. Potkáváme zde taky dva cykloveterány na trekovejch kolech se zpětným zrcátkem na řiditkách (!), kteří ten sjezdík dávají na svejch „galuskách“ docela bez problémů. Asi jak se říká: léta dřiny a odříkání, a výsledek se dostaví… Od Čížova stoupáme dál po signálce směrem na Vranovskou bránu. Dolů ji sjíždíme singletrackem po pravý straně. V zatáčce na horizontu děláme skupinový foto dnešní grupy. Pak pokračujeme dalším krásným sjezdíkem po pravý straně úvozu až k rovině dole u řeky. Přes Zadní Hamry dojíždíme do Vranclu. Na náměstí si neodpustíme sjet tradiční schody vpravo před mostem. Na hráz se rozhodujeme vyjet tentokrát místo obligátního blijáčku trochu dřív kolmým travnatým výjezdem, ústícím na silnici kousek od gaganský hospy. Druhá tankovačka společně s gulášovkou se koná U Vodnáře. Mirek mumlá cosi o tom, že si zavolá taxíka... Ale vždyť je tak krásnej den! Asi po půlhoďce pokračujeme Švýcarákem a lesem do Šumný. Sem tam je ještě docela bahýnko. Dalším lesem za Šumnou projíždíme kolem hájenky postupně až do Olbramu. Mezitím už padá tma a tak pohyb terénem není samozřejmě tak svěží, jako jindy. Z Olbramu už nás čeká jenom známej silniční úsek přes Citky a cíňák do city. Na aralce ošploucháváme biky. Mirek trochu nepřesvědčivě říká, že příště asi nepřijede a upaluje dát si domů grog. Ostatní valíme ještě Dáseň a pak docela rychle končíme. Zima je zkrátka vlezlá. Ale padesát dva kiláků svátečním tempem máme doma.

Sváteční bikeři: Orra, Míra, Mára, Pája, Geri a Louda.