Nekriplovací vyjížďka, 26.8.2010

Takže nejdřív není vůbec jasný, kdo dneska na tutti pojede, ale nakonec pár rychlejch telefonátů po sobě vše řeší a hnedle je na alšovce docela slušná tlupa vosmi bikerů. Jako poslední přijíždí opět jeden novej ksichtík, Vikiho kámoš Martin. Zvedáme kotvy a tak nějak improvizačně vyrážíme někam… Nejdřív se proplítáme zahrádkama nad Leskou směrem k Městskýmu lesíku. Pak se přes přímětickej satelit vymotáváme na silnici do Mramotic. Jedeme proti větru po silnici a na konci Mramotek dáváme pravou „zkratku“ k lávce přes Mramotickej potok. Nejdřív si musíme vytrpět čekání u posledního baráku vesnice, protože nám cestu v protisměru kříží vobrovskej kombajn. Takže trpělivě čekáme, až nás mine. Když už chceme naskočit na biky, vynoří se v protisměru ještě traktor! A jouda ze volantem si naše čekání hódně vychutnává pomalou jízdou s dvojitým zastavením. Když už se konečně dáme do pohybu k lávce, zjišťujeme, že je tak brutálně zarostlá kukuřicí i palachy, že ji málem nemůžeme najít a dokonce novej biker Martin ji málem míjí a skoro padá do potůčku. No, jak praví klasik, je to sice zkratka, zato horší cesta… Potom pokračujeme po polní cestě, dokud se nenapojíme na plenkovickou silnici. Plenkovice opouštíme kolem Spodního rybníka a kolem Hlavatova mlejna se stezkou podél Plenkovickýho potoka přesouváme do Hlubokejch Mašůvek. Tady hážeme první vobčerstvení v hospě na kopci. Kuře nevydrží udržet svou netrpělivost a vytahuje z batohu nový bílý bikový rohy na řidítka, který těsně před jízdou vobdržel poštou. Za asi půlhoďku pak pokračujeme dál. Sjíždíme po silnici dolů a pod kopcem se vpravo napojujeme na voblíbenou „fialovou“ cyklistikou pětdvašestčtyřku. Postupně projíždíme kolem Venclova kopce, křížíme hlavní silnici a pokračujeme kolem Střední a Horní obory na Jankovec. Vodsud dáváme směr jakoby na Ham-ham, ale asi v půli cesty točíme levou a lesní zkratkou vyjíždíme u Hostěrádek. Cvakáme pár dokumentačních fotek za jízdy. Přejíždíme hlavní jihlavskou silnici a lesem kolem hájenky, Novýho rybníka a znovu Plenkovickýho potoku dojíždíme na druhou vobčerstvovačku v olbramkosteleckým kempu. Hónanovský eteple zase nemají a nakyslej vodovej gambáč 10 nás sám vo sobě tady dlouho udržet nemůže. Po chvíli vodjíždíme do Olbramu, kde se najednou docela nepochopitelně trhá introvert Bóča se slovy, že pojede do city po hlavní jihlavský silnici první třídy (!). Prostě, čistokrevnej asfaltožrout na biku, no. Ty jeho silničářský geny z něj už do smrti prostě nikdo nikdy nevygumuje. Přitom vostatní jedou směrem na city taky po silnici, ale samozřejmě zadem, směrem na olbramkosteleckej nádr. Přece nikdo nemíní zbytečně riskovat zkriplování nějakým kamiónem a podobně a ještě čuchat ten vodpornej smog z vejfuků. U olbramkosteleckýho nádru se loučí Crazy a Vojta, což je logický, protože by se další jízdou pouze jen vzdalovali vod svejch baráků. Zbytek sviští do Citonic a pak přes cíňák dojíždí do city. Kuře háže samostatně wapku na aralce, Martin maže domů pro lowe, který mu došly a vostatní jedou přímo na závěrečnej session na statek. Takový dneska v podstatě lehký, decentní, čtyricetikilometrový vobkroužení po blízkým vokolí.

Lehce vyšlapávající se bikeři: Kuře, Crazy, Viki, Geri, Bóča, Orra, Vojta a Martin.