To je zase okruh! 8.7.2010

Už snad obligátní cestu z alšovky přes město k aralce, pak na cíňák, dál pak napojení se na modrou turistickou a gránicema do Citonic není třeba podrobně popisovat. Snad jenom je třeba zmínit, že se s náma dnes poprvý vydal bajker Tomáš, kterej si mimochodem vedl dost dobře o víkendovým Znovín-cupu. V Citonicích se napojujeme na zelenou turistickou a po průjezdu za citonickejma barákama uhejbáme vlevo na stezku v topolový aleji, která nás vyvádí k Citonickýmu rybníku. Ten obchází vpravo průjezdem lesíkem a přejezdem přes dlouhou louku pod Hájkem. Tady posílá Geri Loudu prozíravě dopředu, jakoby tušil, že je kousek před náma na nás políčená pěkná pastička v podobě vodní bažinky, ukrytý v hustý trávě. Louda, kterej našlápl pekelný luční tempo, najednou háže těžkej smyk, přední kolo se boří do směsi vody a trávy a celej bajk i s vykuleným jezdcem se staví na přední! A my máme za to, že takový kousky po předním z nás umí ještě Pája, když má formu. No fšichni sme suší jenom Louda mokrej a špinavej až za ušima. Aspoň vypadá jako drsnej bajker. Sluší se dodat že ostatní samo uvedenej úsek pomale přebrodí nožmo, zlehka našlapujíce po vrcholcích travních stébel. Zelená nás pak vede až na konec Bezkova. Tady točíme vpravo po silnici do Břečkova, ale jedeme jenom pár set metrů a za bezkovským statkem uhejbáme vpravo na polní cestu, vedoucí do lesíka mezi Citonicema a Milíčovicema. Při příjezdu k lesíku však Louda předvádí další extempore při zbrklým brždění před nevyschlou kalužinou, zasypanou rozbitejma křidlicema a ustýlá si! Začínáme ho podezírat, že dneska chce s kolem víc ležet než jezdit… Po objetí lesíka pak projíždíme Milíčovicema a z nich opět polní cestou přes Ramle se dostáváme až k dalšímu lesíku Na náplavách. Přejíždíme kousek po silnici a pak projíždíme přes Kněží háj do olbramkosteleckýho kempu na pivko. Při sjezdu těsně před kempem se pokouší dělat Viki akční fotky, ale výsledek nic moc. Po krátkým a vydatným vobčerstvení v kempu se vydáváme dál směrem k rybníku Vlkov. U rybníka vymejšlí Louda „nádhernou“ zkratku, která končí téměř horolezeckým výstupem kolem jediný skalky u rybníka a následným sestupem na zadní hráz. Přitom na toto místo vede nádhernej minisjezdík vod cesty. No, ale my asi raději cykloturistiku než cyklistiku… Vod Vlkova jedeme po zelený, částečně kolem trati, částečně působivým lesním trailem až do Šumný. Ze Šumný dál po zelený postupně sjíždíme až do Švýcarskýho údolí, pak Švýcarský zátoky. Vyjíždíme na hrázi a jak se dalo v zahájený letní sezóně čekat, U vodnáře narváno k prasknutí. Popojíždíme teda přes hráz až ke gaganům. A tady je jeden stoleček volnej přímo pro nás. Dáváme druhý vobčerstvení, polívky i nějaký salátky. Čas fšak rychle pádí a tak zase za chvíli sedáme na bajky a jedeme do Zadních Hamrů, vyzkoušet si opět stoupání na Vranovskou bránu. Kupodivu to jde všem celkem v poho. Po bráně sjíždíme silnicí do Čížova a pak polem a lesíkem k Čížovskýmu rybníku. Napojujem se na Trasu národním parkem a dojíždíme do Lukova a pak dál po silnici do Podmolí – kam jinam než za Laděm v Hospůdce u rybníčka. Tady vesele hoří vohýnek, Laďa jako Krakonoš vopřenej vo hůl sedí u něj a u nohou mu podřimuje Pepek. Tomáš Frélichů se nám snaží vysvětlit, proč že letos nakonec nejel Znovín-cup ale je to tak zdlouhavý vyprávění, že si raději připíjíme. Asi po hoďce, kdy už padla úplná tma, se s náma loučí Crazy a my ostatní pokračujem striktně už jenom po silnici do city. V Dásni sice není Peťulka ale máváme nad tím rukou a zahajujem konečný summary. Fše uzavíráme „zeleným svetrem“ a odebíráme se do hajan. Dobrý, ale zase nějak krátký. Nebo ne? Prej 72 kiláků, no tak to nakonec de.

Bajkeři jezdící, chodící i padající: Pája, Viki, Crazy, Tomáš, Geri a Louda.