Stále stejně.

Rok začíná stále stejně lednem a končí prosincem, den začíná stále stejně ránem a končí večerem, voda teče stále stejně z kopce, dítě žvatlá stále stejná slova, žena opakuje stále stejné požadavky, zákazníci mají stále stejné nároky. Vše v životě je totiž ve své podstatě stále stejné. Nechtěl bych proto úvodní věty svádět na nějakou začínající, stále stejnou podzimní depresi, ale něco se mi zdá poslední dobou špatně. Něco mě nebaví, něco mě začíná ubíjet. Některé ohlasy kolegů z vyjížděk mi podsouvají myšlenku, víc pokročit z těch stále stejných sinusoid, které nás obklopují.  Ano, usedáváme na kolo a čekají nás stále stejné cesty, stále stejné lesy, stále stejné kopce. I když se někteří týden co týden usilovně snažíme navrhovat a skládat trasy tak, aby byly aspoň nějak zajímavé, nesetkává se tato snaha u všech s adekvátní odezvou.  Některé z nás už nebaví jet tam, protože tam jsme prý jeli snad stokrát, některé nebaví zase jet onam, protože z onoho místa mají mindrák, další nebaví jet doleva, další jet doprava, možná někoho nebaví jet téměř nikam.  Jak se z toho vymanit? Co navrhujete, bikeři? Jak tedy prosvětlit naše životy za řídítky biků? Jak se tedy dostat do nového, atraktivního rozměru? Naznámým prostředím? Asi ano. Svět je relativně velký. A pro nás také relativně nepoznaný. Recept je třeba hledat v tom nepoznaném. V nepoznané krajině, nepoznaném prostředí, nepoznaném světě. Můžeme zintenzivnit výjezdy do neznáma, ať už vlakem, autem nebo autokarem. Ať už do jiného okresu, jiného kraje, státu nebo i jiného kontinentu. Jenom tak nezůstane vše stále smutně stejné. Jenom tak zase společně usedneme za řídítka našich biků s dychtivým, zábavným pocitem. Pokud se pro takový progres podaří najít dostatek času, domnívám se, že ve finále nebude snad nikomu vadit, že i ta zeměkoule je a zůstane stále stejně kulatá… A ty každotýdenní vyjížďky za známými humny? Berme je prosím pořád jen jako provětrání techniky, jako lehké zahřátí svalů, jako úsměvný pokec pár kamarádů. Nic jiného to ani být nemůže, byť stále stejné…

-©geri-