SPRINTÉRSKÁ, 18.3.2010

Tejden střídá tejden a najednou je tu snad jaro. Kde ty "loňský" sněhy jsou! No abych nekecal, ještě slušný sněhový stopy v lese zůstaly. Naostro se vyráží v podstatě až od arálu, protože tam čeká Rocket Radek, kterej se "vnucuje" pod záminkou, že pojede pomalu, zcela nenápadně a bude hodnej. No, chvíli mu to skoro málem i věříme... Hned při sjezdu na cíňák točíme do zahrádek a proplítáme se až k tunýlku pod kolejema. Tam narážíme na první známky toho, že ledíky a sníh ve stínech stromů ještě úspěšně odolávájí sílícím slunečním paprskům. Hájenku dáváme levou stranou, ať nám zbytečně nestoupá tep. Nahoře v lese nad Hájenkou chvíli marně zkoušíme diagonální zkratku lesní pěšinou a poté pokorně ustupujeme z lesa pryč. U silnice na Mašovice nacházíme zbytek sněhu a děláme první skupinovou fotku. Vyhodnocujeme právě zjištěný skutečnosti o pořád ještě neuspokojivým stavu lesních tras a měníme původní poloterénní rozpis na téměř striktně silniční. A tak jenom snad dál stručněji o následujícím silničním stintu: Mašovice, Podmolí, Lukov, Břečkov, Čížov. Zde další pokus o rozšíření fotogalerie na bejvalý čáře. Kam dál? Tak stoupáme nahoru k Hamrům, kdy se na kopci dáváme vpravo lesem směrem k Větrníku. Tato krátká propojka mezi stromy jenom potvrzuje náročnost jízdy v terénu. Z Větrníku už ale rychle po asfaltu do Lesné a zde do hostince na křižovatce. Paní šenkýřka, vida čtyři "zkušený" mladíky, založila do mága Deep Purple se "Smoke on the water" a měla nás hned podchycený. Zde se dá poprvé vypozorovat lehký nervózní zavlnění Radka při pohledu na hodinky. A že to nebyl špatnej postřeh nám "Rocket" dokazuje krátce za Lesnou tvrdým, až nekompromisním nástupem závodního tempa. A hned tu jsou Vracovice, a hned za "pár" minut Olbramkostel a v podstatě za okamžik Žerůtky! Tady se však "sekáme" a nutíme se po předešlý závodní vložce do dalšího vyprošťováku v místní hospůdce. Radkův tik se zvětšuje a hodiny už sleduje víc, než naše veselý tváře. A taky hned po nasednutí na biky následuje z jeho strany další gradace tempa směrem na Kravsko, Mramotice a Přímětice. A zde, ó jaký překvapení, Radek upaluje domů se slovy, že snad příště až do konce, dnes ne. Ano, jeho žena netrpělivě s obličejem bez úsměvu nás "vítá" v okně proceděním větičky mezi zuby "Říkals v sedm, né!!!", takže chápeme. Ale chlapec o moc nepřichází, do Dásně, kde PilsnerUrquell 12 chutná snad líp, než v létě, je to už jenom pár stovek metrů... Jo, ještě něco: Louda překonává mindrák z mládí a dává při cestě domů ten směšnej třímerovej sjezdík za panelákem na konci palliardky... :-)

Utíráme pot, Loudoš, Pájoš, Lájoš... a Rádys