Modifikovaná dešťová modifikace, 29.7.2010

A chčije a chčije… Tak nějak by se to dalo slovama klasika dneska nazvat. Celej den slušný počásko, a přesně v 16:45 hnusný mraky a první kapky. Kua, to snad není pravda! A přitom hned šest nadrženejch pardálů má dneska chuť přetrhat v terénu svý řetězy. Ještě než se šlápne do pedálů, zjišťuje Viki defekt zadního kola a maže z Alšovky za roh na Roosveltku k řekovi pro novou duši. Potom k překvapení všech dává všem účastníkům zájezdu po „zubní pastě“ v podobě Carbosnacku. Asi mu někde rostou na zahrádce, tak to neřešíme a pozorujeme nervózně oblohu. Asi vo půl šestý cébrání kapek trochu ustává a vyrážíme na to. Nejdřív v Příměticích projíždíme troskama bejvalýho statku. Potom najíždíme do polí za Hnědkou směrem ke kasárenský křižovatce. Tam samo nedojíždíme a postupně se polníma „traverzama“ směrem vpravo dostáváme až do „Hónanova“. A tento směr volíme jen a pouze proto, že vod Kasáren se ženou další černý mraky. Takže se jim takto vlastně snažíme vyhnout. V hospě Na besedě hned dáváme první vobčerstovací kusy. Potom se vydáváme zase na ten už teď voblíbenej kopeček s kótou 331 nad vsí, tentokrát z druhý strany. Postupně dojíždíme k rybníčku u Padělků před Tvořihrázským lesíkem, kdy na cestě málem přejíždíme hlavu nějakýmu porouchanýmu ptákovi, kterej divně poskakuje sem a tam. Vyjíždíme kolem další kóty 348 k Vlčí jámě. Dáváme se po žlutý centrální doprava směrem ke Svatýmu Hubertu. Vodsud to pouštíme doleva po zeleno-fialový kolem Dílů do „Fazolí“. Ty tentokrát vobjíždíme shora po polní cestě a pak do vsi vjíždíme vod sklepů. Jedeme přímo ke Slovanovi, protože nás zase dohání ten protivnej cébrák. My sme však tak rozpumpovaní, že si stejně ustýláme u stolečku venku na dvorku. A dáváme vedle voblíbenejch vitamínů B taky nějaký ty naložený sejry, utopence i smažený erteple. Prostě jako vždy klasický lehký a zdravý cyklistický vobčerstvení… Asi po necelý hoďce, kdy chcaní nepřestává ale naopak začíná přitvrzovat, se jako správní řezani rozhodujem, že přece zpátky po silnici nepojedem. A tak zase hurá do sedel a zpátky kolem těch fazolskejch sklípků vyjíždíme ke Kamenný hoře, pak zase jako vždycky kolem Mlýnku k těšetický přehradě. Vod ní najíždíme na fialovou trasu, co vede kolem Školky na Purkrábku. V lese už padá betelná tma a tak světla nejsou vůbec k zahození. Dokonce během jízdy se díky kvalitnímu vosvětlení těsně vyhejbáme krásnýmu černýmu hadovi, kterej se zřejmě rohodl umejt přímo na cestě. Nakonec vyjíždíme kolem bosenský meteostanice přímo do „Bosny“. Tady už je slejvák tak hustej, že se Viki s Crazym vodtrhujou po silnici směrem na Přímětice. Vostatní jedou taky po silnici, ale přímo do city. Gerimu pak dokonce při stoupání ke kolejím přestává fungovat přesmyk, jak ho má společně s řetězem špinavej vod bláta. No, nakonec se žádný velký rozlučky nekonají, protože sou všichni mokří až na kost. Závěrečnej session si dáme asi až příště. Ale štyřicítka to dneska je a i ta se počítá.

Vodníci na bajcích: Pája, Kuře, Louda, Viki, Crazy a Geri.