Enduro

Technologie se vyvýjejí závratným tempem v každém průmyslovém odvětví, bikový nevyjímaje. To co bylo předevčírem nemyslitelné, včera obtížně zdolatelné, je dnes normální realitou. Kdo by si ještě asi před deseti lety pomyslel, že budeme jezdit na vysokozdvihových devětadvacítkových kolech? Asi málokdo. Kdo by si pomyslel, že taková kola budou jezdivější, než tenkrát v té době bezkonkurenční šestadvacítky? Snad nikdo. A ejhle, dnes tomu tak je. Po zhruba čtyřech letech koketování s devětadvacítkovým all-mountainem jsem se rozhodl, že postoupím na stupeň nejvyšší, na stupeň enduro. Jistě, pro spoustu mých bikových soukmenovců, postupujících aktuálně přesně opačným směrem, zřejmě nepochopitelný počin, ale já jsem přesvědčen, že správný. Závodní ego hrátky už totiž u mě nemají prioritu. Ale k enduru. Musím přiznat, že zpočátku jsem k němu měl velký respekt. Vypadá sice nádherně, má i slušnou výbavu, ale mám vůbec na to? Nedopracoval jsem se ke své vysněné metě příliš pozdě? Neminulo se datum mého narození s datem technologického pokroku? Abych pravdu řekl, zpočátku se mi to tak jevilo. Když jsem totiž celý natěšený vyrazil na novém enduro stroji vstříc rozmanité přírodě, zjistil jsem hned při prvním výjezdu do kopce, že mi pro nutnost intenzity záběru tuhne levé lýtko. A to se mi vážně se žádnými novým bikem nikdy předtím nestalo! A jejda, asi budu muset víc potrénovat! Nebo na to fakt nemám? Avšak jakmile se terén trochu narovnal, případně se propadl směrem dolů, nastal pocit absolutního bikového ráje! Pocit pilota tanku, který se sebejistě valí vpřed. Takže co teď? Co s těmi kopci? Po pár úvodních kilometrech jsem bike zaparkoval na oblíbené vyhlídce v Národním parku a zkoumavě koukal na kolo a hledal odpověď na svoji otázku. Rám festovní s jezdivou geometrií, vidlice robustní s překvapivou citlivostí, tlumič nabitý nejmodernějšími systémy pružení a tlumení, zde problém být nemůže. Převodový systém úplně stejný, jako na mém předchozím biku, zde problém také být nemůže. Zadní plášť také úplně stejný 2,4 palcový jako dřív, přední plášť... Aha! Přední plášť úplně nového dezénu a o tloušťce 2,6 palce! Pozor, začínám tušit jádro pudla! Každopádně jsem vykonal ještě několik dalších vyjížděk, ale výsledek byl vždy +/- stejný. Kontrolní pohled na katalogové parametry výrobce pláště potvrdil moje obavy. Téměř kilogram hmotnosti a horší odvalovací vlastnosti, avšak nadprůměrná stabilita při zatáčení a ve sjezdu. No a teď abych se rozhodl, co je pro mě důležitější! Takže jsem se rozhodl pro celkovou vyváženost jízdního projevu biku a vyměnil původní přední plášť za stejný, zhruba 750 gramový, co je nasazen i na zadním ráfku. A od tohoto okamžiku nastal zázrak! Enduro se jako mávnutím kouzelného proutku stalo hbitějším, lehce výjezdy zvládajícím, byť možná zatáčky méně řezajícím, chirugicky přesným nástrojem. Nádhera! Je jasné, že nikdy nemůže být zcela tak rychlé, jako ostatní kategorie biků pod ním, ale o to tady přece nejde. Jde přece o tu neuvěřitelnou univerzálnost, o tu komfortní bytelnost, která člověku umožní naplno ucítit sílu přírody, sílu terénu v ní obsaženého. Rám biku je velmi tuhý, bez sebemenších náznaků průhybů. Barevně plynule přechází z červené "kobří krve" na zádi do téměř černé na přídi. Designově zajímavé. Tlumič má píst, který při stlačení vyjíždí ze spodní části pláště tlumiče volně ven! Takže žádná dusíková patrona na konci, jako u konvenčních tlumičů. Prý se tímto způsobem dosáhlo větší citlivosti. Po osobní zkušenosti mohu tento fakt potvrdit. Je však třeba přesně dbát na správný tlak vzduchu vůči celkové hmotnosti jezdce. Zadní stavba biku poté odvádí excelentní práci na jakémkoli druhu povrchu. Dalším nečekaným překvapením je činnost vidlice. Byť se nejedná o nejvyšší model výrobce pro danou kategorii biků, je prvních zhruba 20-30 mm chodu slušně citlivá a zároveň při větších impulsech od terénu ochotná jít do nečekaně vysokých zdvihů. Celek jako takový kormidlují řidítka široká 820 mm! Tak s takovou pákou jsem ještě nikdy nejezdil! Přiznám se, že už jsem měl sundány gripy a chtěl řezat. Ale potom jsem ucukl a udělal dobře. Ta přesnost a klid řízení, kterou takto široká řidítka přináší, je prostě k nezaplacení. Brzdy biku jsou čtyřpístkové, což odpovídá jeho kategorii, je však třeba přiznat, že někteří jiní výrobci umí takové brzdy udělat ještě lépe. Můj závěr? Trek Slash 8 29" je výborné univerzální kolo. S vhodným obutím šplhá dobře do kopce, přičemž generuje slušnou trakci. Při jízdě z kopce je hbité, ale ne nervózní, vyrovnané, ale ne těžkopádné. Takže, vždycky enduro? Asi už ano :-)