Cesta na Bukovinu, 15.7.2010

36°C ve stínu, rozpálenej vzduch, rozpálený ulice i rozpálený palice tří vodhodlanců na startu: Kuře, Viki a Geri. Marně ještě vyhlíží další jiný vodhodlance. Nikdo už v obvyklej termín nepřijíždí a tak první cyklotempa vedou z Alšovky dolů z kopce Kuchařovickou. Dole u garáží se stezkou vlevo lehce stoupá mezi zahrádky a potom vobjíždí zadní asfaltovou cestou nemocniční plot. Nedá se snad ani pořádně dejchat. Konečně se cesta narovná za Příměticema na poli do Únanova. Před tamnější hospou Na besedě litry potu, tekoucí po zádech i fšude jinde, velí hned zastavit a dát jedno malý vobčerstvení. Pak se jede dál klasicky kolem koupáku nahoru do Baboveckýho lesa a pokračuje se kousek vlevo po Mlynářský stezce. Dojíždí se až ke známým profláklýmu rusáckýmu památníku se zrezavělým dělem nad Mašůvkama. Tady se dělá společná fotka a vzápětí se sjíždí krátkým sjezdíkem dolů do vesnice. Za Mašůvkama se napojuje na známou „žlutou“ číslo 5264, která vede na Padělky pod Královcem, přes Venclův kopec, Panenskou až na Křižovatku u Zápovědě. Vodsud se pak jede vlevo postupně až k Jevišovicím, který vítají hřbitovní zdí tamního uložního místa posledního tělesnýho vodpočinku. Projíždí se propojkou na hlavní cestu, kdy hned naproti cesty láká hospa U melounů na další vobčerstvení. Geri vytahuje vzorně nakrájený uzený a fšichni tři pak společně i za kamarády bajkery, kteří se tentokrát někde zašili, vychutnávají krásně vonící masíčko. Samo, že se taková scéna náležitě fotodokumentuje. Vod melounů se sjíždí po silnici dolů do Střelic. Tady vlevo pak přes mostek a dál vpravo po enduro „modrý“, která je hustě zarostlá a ze začátku se málem i bloudí, v podstatě až do dnešního votočnýho bodu vyjížďky, na zříceninu Bukoviny. Na Bukovině padá tma a hřmí hromy ze fšech stran, takže jakási romantická pohoda, která tam obvykle panovala, se nějak vytratila. Pokračuje se teda skoro vzápětí bez nějakýho většího zdržování dál po „zelený“. Nejdřív technickým sjezdíkem, pak kamenným brodíkem přes né zrovna moc rozvoděnou Nedveku, vzápětí technickým výjezdíkem a kousek přes pole do Jiřic. Vodsud po silnici nejdřív sjezdík do Boskovštejna. V Boskovštejně samo do toho nepříjemnýho silničního stoupání a u cedule osady při výjezdu směrem na Pavlice se skupina rozděluje. Viki pokračuje dál po silnici až do Lančova, kde dělá dočasně vo prázdninách vedoucího na táboře. Kuře a Geri jedou směrem přes pole Pod lípou na Jankovec a pak klasicky lesní asfaltkou až do Kocandy. Před Kocandou začíná docela slušně pršet. Přesto se ještě rozhodujou, že dojedou aspoň dolů do Kravska. Zde nachází docela snadno nově vopravenou hospůdku za kravskou centrální křižovatkou, situovanou těsně u lesíka. Venku sou dva slunečníky, kdy pod jedním je tlupa asi dvaceti lidí, ale pod druhým je naštěstí volno, tak se tam schovávájí před deštíkem, kterej sílí a sílí. Aspoň je čas na další vobčerstovačku. Asi po necelý hoďce přestává vodička z nebe padat a tak Kuře s Gerim sedají na bajky a jedou po silnici směr Mramotice, Přímětice a pak už jenom city. Vyjeli však zbytečně brzy a déšť za Mramoticema dojíždí a v city už je v podstatě nesnesitelnej. A tak coby dva vodníci přijíždí až k vlakovýmu nádraží v city a rovnou si dávají dobrou, protože na pifko fakt dneska už není nálada. Toť fčecko „our biker fellows“. Asi kolem 60ti kiláčků.

Vopocení i vomytí bajkeři: Geri, Kuře a Viki.